Obvyklé množství

S tímto termínem se setkáme často v některých supermarketech – zboží podáváme jen v obvyklém množství. Co to je to obvyklé množství? Jak to vypadá ve skutečnosti?

V jednom místním supermarketu prodávali od soboty kilo cukru krupice za 15,90 Kč (sleva 27 %) – samozřejmě u zboží byla výše uvedená cedulka (pozn. 10 kusů). Stačilo stát několik minut za pokladnami a kolem mne projelo asi osm Vietnamců nebo Číňanů, každý tlačil vozík s oním povoleným množstvím. A to samozřejmě nebylo jediné zboží, které v napěchovaných vozících bylo, brambůrky, levné čokolády a tak bych mohl jmenovat další. Venku už stále na parkovišti dodávka a do ni všichni zboží nakládali. A zase hurá s vozíky do supermarketu.

Jen trochu násobilky. Pokud to udělali třikrát – nakoupili tak 240 kg cukru a na každém vydělali 6 korun – to je téměř 1500 Kč – za pouhou hodinku a to už nemluvím o dalším zboží. A že to zboží není určeno k osobní spotřebě?. K tomu mi stačilo zajít do prodejny, kde běžně nakupuji drobné nákupy. v regálech čokoláda s nápisem onoho supermarketu – kterou v supermarketu koupíte za 6 Kč – tady za pouhých 9,90 Kč. Dalších výpočtů netřeba.

Nebudu tímto pouze kritizovat tyto praktiky – supermarket i obchodníci na tom vydělají, jak už je to se zákazníkem – to si domyslete sami. Nechci však jenom kritizovat – nikdy se mi v obchodě u Vietnamců nestalo, že by běžné zboží nebylo – když chybělo, do deseti minut ho odněkud vykouzlili i když si ho museli vypůjčit z jiného obchodu. A rovněž musím pochválit i jejich pracovní dobu – nestalo se mi, že by otvírali později nebo že by pět minut před koncem pracovní doby začali dávat najevo, že bych měl vypadnout.

To se mi v některých "kamenných" obchodech s českými prodavači bohužel stává!